Česká republika

Česká republika má rozlohu 78 865 km². Společné hranice sdílí se 4 státy: Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem. Českým územím prochází hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě řeka Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km).

Z hlediska fyzicko-geografického leží Česko na rozhraní dvou horských soustav. Západní a střední část vyplňuje Česká vysočina, mající převážně ráz pahorkatin až vrchovin (Šumava, Český les, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky). Do východní části státu zasahují Západní Karpaty (Beskydy).

Z celkové plochy Česka většina území leží v nadmořské výšce do 500 m. Nejvýše položené místo je Sněžka, 1602 m n. m, byť nejvýše položeným (umělým) bodem je vrchol televizního vysílače na Pradědu, 1654 m n. m.

Celkový počet obyvatel je 10,3 mil., hlavním městem je Praha.

Česká republika je parlamentní demokracií. Hlavou státu je prezident republiky, který je volen parlamentem na 5 let.

12. března 1999 se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance (NATO) a 1. května 2004 členem Evropské unie. Ročně ji navštíví kolem 6 miliónů turistů.


Památky

I přes nevelkou rozlohu je v České republice mnoho pozoruhodných architektonických památek. Jasným důkazem je množství míst v Čechách, která jsou uvedena na seznamu světového dědictví UNESCO. Dnes jich zde můžeme napočítat již celkem 12.

Nejstarší zachované památky na území dnešní České republiky se datují do doby Českého státu v raném středověku. Románský sloh přišel do Čech ze západu a jihu v souvislosti se slovanským osidlováním. Z této doby dodnes nalezneme masivní rotundy, kamenné domy, věže a jednoduché kostely. Z nejvýznamnějších jmenujme např. kamenný most v Písku ze 13. století (nejstarší most v Česku) a znojemskou rotundu Svaté Kateřiny.

Gotický sloh významně ovlivnil české prostředí na celkem tři století počínaje stoletím třináctým. Do této doby se velmi významně zapsal římský císař a král Karel IV., který v době vrcholné gotiky nechal postavit velké množství impozantních staveb. Z architektů doby jmenujme Matyáše z Arrasu, Petra Parléře a další. S příklady dochovaných památek této doby se setkáte na každém kroku. Mezi nejznámější patří dominanta Českého středohoří Bezděz a rozlehlý Pernštejn.
Z církevních staveb jmenujme za všechny katedrálu sv. Barbory v Kutné Hoře, která byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Renesanční sloh znovu obnovil rozměr architektury. 16. století bylo poznamenáno velkým stěhováním šlechty z nepohodlných gotických hradů do nově vybudovaných zámků s elegantními arkádovými nádvořími. Jako příklady uveďme zámek v Blatné a městské jádro Slavonic.

Podobně jako ostatní architektonické slohy bylo i baroko poznamenáno vlivem církve. Projevil se ale i vliv válek, zvláště pak třicetileté. Mezi představitele architektů tohoto stylu můžeme zařadit Dientzenhofera, Santiniho či Alliprandiho. Mezi památkami tohoto stylu najdeme skvosty jako je kostel Panny Marie sněžné v Olomouci, poutní místo Svatá Hora u Příbrami, Zelená Hora zapsaná v UNESCU.

Pro české země bylo charakteristické tzv. české baroko, které významně ovlivnilo vzhled měst, venkova a krajiny obecně. Z barokních církevních památek opět jmenujme aspoň ty nejznámější: Jaroměřice nad Rokytnou, Vranov nad Dyjí a další.

Umělecké úsilí vrcholného baroka v českých zemích postupně ustupovalo štíhlým liniím rokoka. Tento sloh byl využíván zvláště v interiérech, dokud nebyl v polovině 18.století zcela vytlačen a neoklasicismus se tak stal dominantním slohem, který do Čech přišel z Francie. Z památek tohoto slohu jmenujme rokokový arcibiskupský zámek v Kroměříži, Lednicko-valtický komplex zapsaný v seznamu světového dědictví UNESCO. Nejsou to však jen zámky, ale také kolonády v lázeňských městech.

19. století je v architektuře stoletím romantického historismu, který sám o sobě není ani slohem, ale spíše směsicí architektury inspirované předchozími slohy většinou z anglických a německých modelů. Toto období nám však odkázalo velké množství hradů a zámků, městské radnice, kostely, divadla, lázeňské budovy apod. Příkladem za všechny může být neogotický zámek Hluboká nad Vltavou či hrad Karlštejn přestavěný v 19. století.

20. století může být charakterizováno jako století, hledající zcela nový architektonický výraz odpovídající zrychlujícímu se tempu života. To vyústilo v dekorativní secesi, ve které se Česká republika dostala na evropský vrchol co do množství i do kvality. V roce 1910 byla česká architektura zasažena unikátním slohem - kubismem, který se vyznačuje krystalickými a kruhovými derivacemi geometrických tvarů. Následující období moderní architektury zcela zbavilo budovy dekorativních prvků a monumentality a snažilo se nalézt svůj styl v jednoduchosti. Příkladem toho může být strohý funkcionalismus, který se datuje do období mezi světovými válkami. Ten byl pak vystřídán po druhé světové válce socialistickým realismem. Současná doba je érou moderních budov bank, hotelů, komerčních center, obytných čtvrtí apod.


Podnebí

Česká republika má mírné kontinentální podnebí s poměrně teplým létem a chladnou zimou. Nejchladnějším měsícem je leden, následovaný únorem a prosincem. Během těchto měsíců obvykle leží na horách a někdy i ve velkých městech sníh. V březnu, dubnu a květnu teploty obvykle rychle stoupají, zvlášť v dubnu, kdy počasí se mění i ze dne na den.

Nejteplejším měsícem roku je červenec následovaný srpnem a červnem. Průměrné letní teploty jsou přibližně o 20 stupňů vyšší než v zimě. Zvláště v posledním období teploty nad 30 stupňů nejsou výjimkou. V létě se často vyskytují deště a bouřky.

Podzim začíná v září, které je stále poměrně teplé a suché. V říjnu teploty obvykle klesají pod 15 nebo 10 stupňů . Na konci listopadu teploty dosahují bodu mrazu.


Měna

Měnovou jednotkou je česká koruna (1 koruna = 100 haléřů). V oběhu jsou bankovky v hodnotě 5 000, 2 000, 1 000, 500, 200, 100, 50 korun a mince v hodnotě 50, 20, 10, 5, 2, 1 koruna.

Bezpečnost

Praha je jedno z nejvíce navštěvovaných měst na světě. Statistiky ukazují, že v porovnání s ostatními evropskými velkoměsty (Paříž, Řím, Madrid) je zde nižší míra kriminality. Procházka noční Prahou je relativně bezpečná. Samozřejmě jako ve všech velkých městech, kde je vysoká kumulace lidí, doporučujeme dávat si pozor na své osobní věci.

Časové pásmo

V České republice platí středoevropský čas (CET = GMT+1). Od poslední neděle v měsíci březnu do konce října platí letní čas.